Vánoční balíček
Pracoval jako dobrovolník v Rumunsku a k vánocům dostal z domova poštovní balíček s vánočním cukrovím. Tak jako jiní dobrovolníci, staral se i on už téměř rok o děti ve městě. A teď stál před těžkým rozhodováním. Má cukroví sníst sám, nebo ho má rozdat na vánoční besídce dětem? Nejradši by si část nechal a část rozdal, ale zase tolik moc toho cukroví nebylo. Když se nemohl rozhodnout, zeptal se kněze, který se o ně staral. A ten mu poradil: "Cukroví rozdej, když z toho budeš mít radost a když si budeš jistý, že tě to ani později nebude mrzet. Když si jistý nejsi, pak buď raději pokorný, vyznej Bohu, že tvá láska není ještě tak veliká a klidně to sněz!"
A jak to dopadlo, co myslíte? Mladík cukroví snědl a byl šťastný, vděčný a pokorný. Šťastný, že mu rodiče poslali tolik dobrot, vděčný, že mu to Bůh přeje a mohl to všechno sníst, a pokorný, protože mu bylo jasné, jak musí v lásce ještě růst. Později se učil, jak něco rozdávat a být přitom šťastný. Jeho láska se tak stávala bohatší a silnější a sám vyhledával příležitost, jak někoho obdarovat.
Důležitý základní zákon:
Sv. Františka de Chantal se taky ptala svého duchovního vůdce, sv. Františka Saleského, jestli má dělat ten či onen kají skutek. Světec vždy kladl stejnou podmínku: Můžete-li to udělat radostně a snadno. Stejného názoru byl i Tomáš Akvinský. Proč?
Srdcem náboženského života je láska, a o ni právě jde.
Láska ale nevyrůstá z roztrpčení, přísné vážnosti a neradostné vůle k činu. Láska vychází z radosti a radost chce působit i jiným lidem. Čím je láska větší, tím snazší nám připadá něco pro někoho jiného udělat, a o vynaložené úsilí se ani příliž nestaráme.
Připadá-li někomu oběť lehká, je přiměřená jeho silám. Snadnost a radost při mravní oběti je znakem lásky. Kdo ale oběť přináší jen s větší či menší nechutí, mrzutě a ztrápeně, ten příliž přepíná své síly. Zrovna tak je to s obětí, která nás později mrzí.
Člověk se v oběti může přepínat zrovna tak, jako například dítě při tělocviku. Při déle trvajícím přepínání se člověk stane nevrlým,rozmrzelým a zahořklým. Nebo se z něho stane člověk smutný, který stále věší hlavu.
Takové nás však Bůh mít nechce. Proto si dobře zapamatujme pravidlo, platné pro všechny dobrovolné oběti : ne víc, než můžeme udělat radostně a snadno.
zdroj: zpracováno podle:Klemens Tilmann, Duchovní rozhovor
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.