Od středy 19. 2. 2014 začíná opět na TV NOE běžet skvělý 24 dílný lichnštejnský seriál s českým dabingem (v pozadí je slyšet němčina), nazvaný Můj Bůh a Walter (http://www.meingottundwalter.com/). Tento seriál moderním a zajímavým způsobem představuje katechismus pro mládež. Každý díl dávají v televizi NOE premiéře vždy ve středu odpoledne, další 4 reprízy v různou dobu během týdne. Jednotlivé díly trvají 15 až 25 minut, jak který. Dá se sledovat přes internet na počítači online během vysílání: na http://www.tvnoe.cz/ je nahoře na liště možnost kliknout na ŽIVĚ NA INTERNETU a spustí se video přímého přenostu z vysílání.
U jednotlivých dílů je vždy uveden krátký popisek
Například první díl je na http://www.tvnoe.cz/detail-poradu/muj-buh-a-walter-clovek.html, s popiskem obsahu a vpravo člověk vidí další vysílací časy. Dole pod příspěvkem je ještě možnost ohodnotit pořad, nejlepší známka je počet bodů 5.
Tohle se ke každému dílu najde po kliknutí na středeční datum v kalendáři na http://www.tvnoe.cz/ a projití programových tipů na ten den.
Tento seriál původně běžel v televizi už od začátku září, viděla jsem několik dílů a fakt to stojí za to! Že měl úspěch, je vidět i z komentářů pod jednotlivými díly a taky na vysokém bodovém ohodnocení pořadu. Dávají ho ted ještě jednou. Nebude ale vzhledem k licenci ani ve videoarchivu ani nebude v budoucnu možnost si ho zakoupit, což je velká škoda. Zatím se dá zakoupit na 4 DVD pouze v Německu a v němčině na http://www.kath.net/shop
Některé díly jsou německy i na youtube, ale často jsou to jen krátké ukázky: Mein Gott & Walter, například:
Vtělení: http://www.youtube.com/watch?v=xBsKjS8qlr4
a Manželství: http://www.youtube.com/watch?v=yNVe6k57hJY
Ale český překlad je dobře udělaný, tak by bylo škoda se na to aspoň občas nepodívat. Taky mladý kněz, který pořadem provází, jistě osloví mnohé lidi. Je příjemný, radostný, není nudný a přitom je zbožný, zkrátka ideální průvodce takovým pořadem. A Walter diváky taky zaujme. Ačkoliv se zdá, že jde o věci běžné, co zná každý, je tu místy nový a zajímavý pohled na různé skutečnosti. Tak, jak nás k tomu nabádají naši biskupové i papež František: je třeba zajet na hlubinu. To abychom si z různých kamínků jednotlivých zdánlivě šedých vědomostí dokázali časem složit nádhernou barevnou mozaiku.
Už se těším, že konečně získám zajímavé odpovědi na otázky, které jsou mi kladeny a na které se často obtížně hledají ta správná slova...
Anička
Zde je přehled jednotlivých dílů a o čem jsou:
První díl vysvětluje, v čem spočívá jedinečnost lidské bytosti, která se od ostatních živých tvorů liší nejen schopností rozumového poznání a jednání, estetického vnímání a rozhodování podle svobodné vůle, ale také tím, že se zabývá nejen praktickými záležitostmi nutnými pro přežití, ale také otázkami po smyslu svého života a existenci Boha jakožto prvotní příčiny bytí. Značná část tohoto dílu je věnována různým způsobům dokazování Boží existence.
Druhý díl je zaměřen na problematiku ateismu. Všímá si některých známých postav na současné ateistické scéně, jako je anglický evoluční biolog Richard Dawkins nebo astrofyzik Stephen Hawking a upozorňuje na to, že jejich díla, která se svým ostrým útokem proti náboženství staly bestsellery, nejsou v podstatě ničím převratně novým. Mají své kořeny v materialistickém světovém názoru, který začíná už u starověkého Démokrita a nachází své stoupence v každé době.
Tématem 3. dílu je Bible, která je pro věřící Božím Slovem. To mělo připravit lidi na příchod Boha samotného v osobě Ježíše Krista. Tato zlomová událost dělí Bibli na dvě části – Starý a Nový Zákon. Oba zákony obsahují texty rozmanitého druhu . Autoři poskytují jejich přehled a stručnou charakteristiku a budou se k nim vracet v dalších dílech.
4. díl je zaměřen na Nový Zákon a jeho obsah, který tvoří 4 evangelia, skutky a listy apoštolů. Autoři vysvětlují, jak vznikala jeho dnešní podoba, jak se věci mají s apokryfními texty, které nebyly zahrnuty do kánonu Nového Zákona, a proč budí takový zájem a pozornost.
Autoři 5. dílu se zabývají otázkou, jaký je židovsko – křesťanský obraz Boha a zda vůbec jsme schopni vytvořit si obraz o tom, co zcela přesahuje možnosti našeho rozumu. Proto je podle Tomáše Akvinského snadnější říci, co Bůh není, než co je. Nehledě na to se Bohu zpravidla přisuzují takové vlastnosti jako “věčnost, neměnnost, všudypřítomnost a všemohoucnost. Měli bychom však být vždy opatrní, když se snažíme vtěsnat Boha do lidských pojmů.
Autoři 6. dílu se snaží vysvětlit divákům podstatu učení církve o Nejsvětější Trojici: Bůh je jeden, pokud jde o Božskou přirozenost, ale ta se vyskytuje ve třech Božských osobách – Otec, Syn a Duch Svatý. Jejich vztah vůči sobě navzájem je zde znázorěn pomocí diagramu. V dějinách teologie se ohledně chápání tajemství Nejsvětější Trojice hodně zápasilo. K pochopení tohoto tajemství mohou přispět i četná výtvarná díla, která jsou zde zmíněna.
Autoři 7. dílu zdůrazňují, že věda a víra nejsou v protikladu, neboť skutečné pravdy, které přináší věda a pravdy které zjevuje víra, si nemohou odporovat, protože zkoumají tutéž skutečnost z různých aspektů. Problém vzniká, když některá strana překračuje rámec svých kompetencí. Autoři uvádějí některé takové případy z historie i současnosti.
V 8. části autoři věnují pozornost postoji katolické církve k evoluci. Už Pius XII. v r. 1950 v encyklice “Humani generis” píše, že evoluce a učení církve o člověku a jeho poslání, nejsou ve vzájemném rozporu. Rovněž Jan Pavel II. o téměř 50 let později dodává, že nejnovější poznatky v různých vědních oborech hovoří ve prospěch této teorie. Benedikt XVI. se vyjadřuje ke sporu mezi zastánci kreacionalismu a evolucionismu, který je prezentován tak, jako by se tyto alternativy vzájemně vylučovaly, což považuje za absurdní, neboť stvoření skrze evoluci není rozporuplné.
V 9. části autoři na řadě příkladů vysvětlují, co je to „Zlo“, jaké jsou jeho podoby, odkud se vzalo, když Bůh tvořil svět jako dobrý, co je to hřích, jak funguje pokušení a jak je důležité cvičit si svědomí . V závěru pak upozorňují, že představu o působení ďábla, posedlosti a exorcismu si opravdu nelze utvářet podle hollywoodských filmů.
V 10.části autoři vysvětlují, proč se Bůh stal člověkem, zabývají se otázkou vtělení jakožto součástí Božího plánu na spásu člověka, který po svém pádu ztratil společenství s Bohem. Tento plán zahrnuje dlouhé přípravné období, kdy se Bůh dává poznat izraelskému lidu prostřednictvím proroků a vrcholí příchodem Ježíše Krista a jeho obětí, která usmíří všechny hříchy a obnoví přátelství člověka s Bohem. Člověk se stává novým stvoření, když přijme Kristovu oběť a spojí s ní svůj život. Znakem nového stvoření je křest.
11. část Co znamená jméno Ježíš Kristus? Jak chápat početí z Ducha Svatého a narození z Panny? Jak pohlížet na zázraky, které Ježíš konal? Proč se nadšené „Hosana“ tak rychle změnilo v „Ukřižuj“? Co znamená „sestoupil do pekel“ ? Odpověď na tyto a řadu dalších otázek, pramenících z Vyznání víry, poskytuje 11. část „Kristus“.
12. část vysvětluje, proč v Ježíšově smrti na kříži spočívá naše spása a vykoupení. Ježíš svou obětí na kříži vykoná akt nekonečné lásky Božího Syna k Otci a tento akt má moc odpouštět hříchy, které jsou nedostatkem lásky a ničí jednotu člověka s Bohem. Jedině oběť bohočlověka Ježíše Krista dokáže tento nedostatek vyvážit a člověka obnovit.
13. část věnovaná církvi začíná provokativní otázkou, zda je jí vůbec zapotřebí. Často lze totiž od lidí slyšet názor: Bůh ano, církev ne. Na půvabném příběhu C. S. Lewise poukazují autoři tohoto dílu na její důležitou úlohu – přivádět Krista k lidem a lidi ke Kristu. Pro správné chápání církve, jakožto mystického těla Kristova, autoři vysvětlují 4 její znaky: Vyznání víry mluví o jedné, svaté, katolické, apoštolské církvi.
14. část přináší řadu zajímavostí o vzniku, historii a současnosti nejmenšího státu světa – Vatikánu, který je nejenom sídlem hlavy katolické církve, ale také moderním komunikačním uzlem celého katolického světa.
15. část se zabývá některými příklady zkresleného chápání historie církve (tzv. temnými legendami) a rolí masmédií, která mají velký vliv (a dost často negativní) na tvorbu veřejného mínění.
16. část se snaží uvést na pravou míru , jak to vlastně bylo s inkvizicí a procesy s čarodějnicemi, neboť právě o této problematice koluje nejvíce „temných legend“ a zkreslených údajů. Málokdo totiž ví, že procesy s čarodějnicemi nebyly záležitostí inkvizice. Ta se spíš snažila pronásledování čarodějnic brzdit.
17. díl Řeholní řády měly ve středověku hlavní zásluhu na uchování a rozvoji antických tradic a tím pádem i zásadní vliv na rozvoj Evropy ve všech oblastech života. Autoři této části věnují pozornost zejména řádu, který je kolébkou evropského mnišství - benediktinům a jejich přínosu pro rozvoj vzdělávání, kultury, ale i hospodářství. Kláštery nebyly jen centry duchovního života. Další část je pak věnována misijní činnosti jezuitů v Jižní Americe.
18. díl Jak můžeme chápat pojem „společenství svatých“ ? Co je milost posvěcující, jak si ji můžeme představit a jaké jiné druhy milostí ještě existují? Co jsou svátosti a jak je chápat? To jsou základní otázky, které se snaží zodpovědět tento díl našeho seriálu.
19 – 20. V tomto díle je vysvětlena podstata, členění a nekonečná hodnota každé mše svaté, která je zpřítomněním Kristovy oběti na kříži a pro věřící tou nejúžasnější možností, kterak se v tomto životě setkat s Kristem.
21. díl pojednává o významu zpovědi v duchovním životě, jaké předpoklady jsou pro dobrou zpověď zapotřebí a které body by měl splnit ten, kdo se chystá přistoupit ke sv. zpovědi. Autoři se rovněž zamýšlejí nad tím, proč si někteří lidé myslí, že nemají žádné hříchy.
22. část je věnována problematice vztahu mezi mužem a ženou z pohledu učení katolické církve.
Autoři se snaží vysvětlit, proč církev nemůže ustoupit z některých zásadních stanovisek, týkajících se sexuální morálky a regulace početí.
23. díl vysvětluje křesťanské pojetí smrti a věčného života. Jak vnímat „nebe“? Jak je možné si představovat peklo? Jaká je funkce očistce? Tyto obtížně představitelné a pochopitelné pojmy se snaží autoři divákům přiblížit.
24. závěrečný díl hovoří o základech duchovního křesťanského života, který se vyvíjí na základě milostí, pocházejících ze svátostí. Autoři zdůrazňují zejména eucharistii a zpověď, které by měly být stálou součástí křesťanského života. Dávají rady, jak můžeme spolupracovat s Boží milostí na svém duchovním růstu a upozorňují na různé faktory, které to ovlivňují.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.